Christopher Hogwood

Christopher Hogwood
Hogwood při zkoušce v roce 2014
Narození	10. září 1941 Nottingham, Anglie
Úmrtí	24. září 2014 (ve věku 73 let) Cambridge, Anglie
Národnost	anglická
Alma mater	Nottingham High School Pembroke College
Povolání	dirigent, cembalista a muzikolog
Ocenění	Handel Prize (2008) honorary doctor of the Royal College of Music (2013) Walter Willson Cobbett Medal komandér Řádu britského impéria Brit Award for Classical Recording
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christopher Jarvis Haley Hogwood CBE (10. září 1941, Nottingham, Anglie – 24. září 2014, Cambridge, Anglie) byl britský dirigent, cembalista a muzikolog. Byl zakladatelem souboru staré hudby Academy of Ancient Music, autoritou v oblasti provádění staré hudby a vedoucí osobností v obnovení zájmu o starou hudbu v druhé polovině 20. století.

Život

Narodil se v Nottinghamu. Studoval hudbu a klasickou literaturu v Cambridgi na Pembroke College. Ve studiu hry na cembalo a dirigování pokračoval u Raymonda Lepparda, Mary Potts a Thurstona Darta. Později také u Rafaela Puyany a Gustava Leonhardta. V 60. letech pobýval také v Praze, kde studoval hru na cembalo u Zuzany Růžičkové.

V roce 1967 společně s Davidem Munrowem založili soubor historické hudby Early Music Consort of London, se kterým vydali řadu vynikajících nahrávek staré hudby. V roce 1973 založil Hogwood v Cambridgi soubor Academy of Ancient Music zaměřený na barokní hudbu a hudbu období raného klasicismu. Po smrti Munrowa v roce 1976 pak pokračoval v práci pouze s tímto souborem. V letech 1983–1985 byl uměleckým ředitelem mozartovského festivalu Mostly Mozart Festival konaného v letních měsících v Barbican Centre v Londýně.

Počínaje rokem 1981 dirigoval Hogwood pravidelně ve Spojených státech. V letech 1986–2001 byl uměleckým ředitelem Händelovy a Haydnovy společnosti v Bostonu a obdržel zde doživotní titul Conductor Laureate. V letech 1988–1992 byl hudebním ředitelem komorního orchestru Saint Paul Chamber Orchestra v Minnesotě. V roce 2001 natáčel v Praze s Českou filharmonií komplet skladeb pro housle a orchestr Bohuslava Martinů.

Jako operní dirigent vystoupil poprvé v roce 1983 v St. Louis, kde řídil představení Mozartovy opery Don Giovanni. Později spolupracoval prakticky se všemi světovými operními domy.

1. září 2006 se stal hudebním ředitelem Academy of Ancient Music cembalista Richard Egarr a Hogwood obdržel titul emeritního ředitele s tím, že podle vlastního slibu bude každoročně dirigovat jeden velký projekt Akademie. V letech 2007–2013 pak řídil serii koncertních provedení Händelových oper.

Ačkoliv byl Hogwood nejvíce znám jako interpret barokní a raně klasicistní hudby, věnoval se i hudbě 20. století, především neobarokní a neoklasické škole reprezentované zejména jmény Igor Fjodorovič Stravinskij, Bohuslav Martinů a Paul Hindemith.

Kromě orchestrálních skladeb pořídil během svého života i řadu sólových nahrávek cembalové literatury, zejména díla Couperinova, Bachova, Thomase Arneho a Williama Byrda. Rovněž vytvořil sbírku originálních historických klávesových nástrojů.

V červenci 2010 byl jmenován profesorem hudby na Gresham College v Londýně. V této funkci uspořádal čtyři serie veřejných přednášek na různá témata: Aspects of Authenticity' (2010–2011), The Making of a Masterpiece (2011–2012), European Capitals of Music (2012–2013) a Music in Context (2013–2014). Pouhých sedm měsíců po poslední přednášce zemřel.

Kromě koncertní činnosti se věnoval rovněž editorské práci. Editoval vydávání děl tak rozdílných skladatelů jako byli John Dowland a Felix Mendelssohn-Bartholdy. Řídil novou edici souborného díla Carla Philippa Emanuela Bacha a účastnil se i prací na vydání souborného díla českého skladatele Pavla Vranického. Posledním dokončeným edičním počinem byl čtyřsvazkový komplet klavírních sonát českého skladatele a klavíristy Leopolda Koželuha.^[1]

Ocenění

V době své smrti byl Hogwood čestným či hostujícím profesorem hudby na University of Cambridge, Royal Academy of Music, King's College London, Jesus College Cambridge a Pembroke College Cambridge. Byl nositelem čestných doktorátů řady světových univerzit. Mezi jinými obdržel v roce 1999 i Medaili Bohuslava Martinů od Nadace Bohuslava Martinů v Praze

V roce 1989 byl vyznamenán Řádem britského impéria v hodnosti komandéra.

Bibliografie

• Hogwood, Christopher (2005). Handel: Water Music and Music for the Royal Fireworks (Cambridge Music Handbooks). Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-54486-3.
• Hogwood, Christopher (1988). Handel. Thames & Hudson Ltd. ISBN 978-0-500-27498-9.
• Hogwood, Christopher (1979). The Trio Sonata (Music Guides). BBC Books. ISBN 978-0-563-17095-2.
• Hogwood, Christopher (1980). Music at Court. Gollancz. ISBN 978-0-575-02877-7.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christopher Hogwood na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Christopher Hogwood na Wikimedia Commons
• Nekrolog České televize
• Webová stránka dirigenta
• Christopher Hogwood v Internet Movie Database (anglicky)
• Interview s Christopherem Hogwoodem Archivováno 30. 6. 2019 na Wayback Machine.
• Koncertní provedení Händelovy opery Imeneo
• Životopis na Allmusic
• Projekt vydání souborného díla Pavla Vranického