Fokker E.I
Fokker E.I | |
---|---|
![]() Fokker E.I | |
Určení | Stíhací letoun |
Výrobce | Fokker |
Šéfkonstruktér | Anthony Fokker |
První let | 1915 |
Zařazeno | 1915 |
Uživatel | Luftstreitkräfte k.u.k. Luftfahrtruppen |
Výroba | 1915–1916 |
Vyrobeno kusů | 54 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fokker E.I byl německý jednomístný jednomotorový jednoplošný stíhací letoun z období první světové války.
Vznik
V dubnu 1915 byl za německými liniemi nucen nouzově přistát Roland Garros se svým letounem Morane-Saulnier N. Tento letoun byl vyzbrojen kulometem, který střílel okruhem točící se vrtule opatřené ocelovými klíny, aby nedošlo k jejímu poškození. Po prozkoumáni letounu německé letectvo pověřilo konstruktéra A. H. G. Fokkera vypracováním letounu podobných vlastností a výzbroje.
Pro tento účel byl upraven jednoplošník M-5 K, ovšem místo jednoduchého systému ocelových klínů na vrtuli vyvinuli konstruktéři Leinberger a Lübbe synchronizační zařízení, které sladilo výstřel kulometu tak, že střela opustila hlaveň, až když vrtulový list opustil její ústí.
První prototyp M-5 K/MG byl vyzbrojen kulometem Parabellum umístěným před pilotem nad motorovým krytem. Po další úpravě a osazení kulometem Spandau LMG 08/15 ráže 7,92 mm byl pod označením E-I dodán na frontu.
Popis konstrukce
Konstrukce byla smíšená. Kostra trupu, svařená z ocelových trubek, byla potažená plátěným potahem, u motoru hliníkovým. Křídlo mělo dvounosníkovou dřevěnou kostru potaženou plátnem a bylo bez křidélek, která nahrazovalo zakřivování konců křídla. Vodorovné ocasní plochy a také svislá ocasní plocha neměly pevné plošky, ale pouze kormidla.
E.I byl poháněn rotačním motorem Oberursel U.0 o výkonu 85 k. Vrtule byla dvoulistá, dřevěná; podvozek pevný, ostruhový.
Vývoj
Dalšími úpravami vznikl typ E.II pod továrním označením M-14 s motorem Oberursel U.I o výkonu 100 k a především zdokonalený Fokker E.III. Poslední verze Fokker E.IV byla poháněna motorem Oberursel U.III o výkonu 160 k a byla vyzbrojena třemi kulomety Spandau LMG 08/15 ráže 7,92 mm.
Na letounech řady E létaly německá letecká esa jako Max Immelmann, Oswald Boelcke a jiní.
Hlavní technické údaje
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/41/Fokker_E_I_%2821250754278%29.jpg/220px-Fokker_E_I_%2821250754278%29.jpg)
Údaje dle[1]
- Rozpětí: 9,5 m,
- Délka: 7,2 m
- Výška: 2,4 m
- Hmotnost prázdného letounu: 400 kg
- Vzletová hmotnost: 610 kg
- Maximální rychlost: 140 km/h
- Vytrvalost: 1,5 hod.
- Výstup na výšku 3000 m: 28 min.
- Dostup: 3650 m
Odkazy
Reference
- ↑ Němeček, Václav. Fokker E-I až E-IV. Křídla vlasti., roč. 1961., čís. 23, s. 21.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fokker E.I na Wikimedia Commons
- Fokker E.I
Německé vojenské letouny první světové války | |
---|---|
Stíhací letouny | Albatros D.I • Albatros D.II • Albatros D.III • Albatros D.V • Albatros W.IV • Dornier D.I • Fokker D.II • Fokker D.III • Fokker D.VI • Fokker D.VII • Fokker D.VIII • Fokker Dr.I • Fokker E.I • Fokker E.III • Fokker E.IV • Halberstadt D.II • Hannover CL.III • Hansa-Brandenburg KDW • Hansa-Brandenburg W.12 • Junkers D.I • Pfalz D.III • Pfalz D.XII • Pfalz E.I • Siemens D.VI • Ursinus U-1 (Gotha WD.10) • LFG Roland D.VI |
Bombardovací letouny | AEG G.I (K.I) • AEG G.II • AEG G.III • AEG G.IV • AEG G.V • DFW R.I • Friedrichshafen G.III • Gotha G.I • Gotha G.II • Gotha G.III • Gotha G.IV • Gotha G.V • Linke-Hofmann R.I • Linke-Hofmann R.II • Siemens-Schuckert R.I • Zeppelin-Staaken VGO I • Zeppelin-Staaken VGO II • Zeppelin-Staaken R.IV • Zeppelin-Staaken R.VI • Zeppelin-Staaken R.XIV |
Námořní bombardovací letouny | Dornier Rs.III • Dornier Rs.IV • Gotha WD.14 • Gotha WD.27 • Zeppelin-Staaken 831 L |
Průzkumné letouny | AEG C.IV • Albatros B.I • Albatros B.II • Albatros B.III • Albatros C.I • Albatros C.III • Albatros C.V • Albatros C.VII • Aviatik B.I • Aviatik B.II • Aviatik C.I • DFW B.I • DFW C.V • Fokker B.I • Gotha LE.3 (A.I) • Halberstadt C.V • LFG Roland C.II Walfish • LVG B.I/B.II • LVG C.V • Rumpler C.I • Rumpler C.IV • Rumpler C.VII • Rumpler Taube |
Námořní průzkumné letouny | Friedrichshafen FF.33e • Friedrichshafen FF.49c • Hansa-Brandenburg W.20 • Hansa-Brandenburg W.29 • LFG Roland V.19 BU • Oertz W.6 Flugschoner |
Bitevní letouny | Halberstadt CL.II • Hannover CL.II • Junkers J.I • Junkers CL.I |
Prototypy a experimentální letouny | |
Značení německých vojenských letadel první světové války |