Lennart Meri
Lennart Meri | |
---|---|
![]() Lennart Meri (1999) | |
2. Prezident Estonska | |
Ve funkci: 6. října 1992 – 8. října 2001 | |
Předseda vlády | Mart Laar Andres Tarand Tiit Vähi Mart Siimann |
Nástupce | Arnold Rüütel |
Ministr zahraničních věcí Estonska | |
Ve funkci: duben 1990 – březen 1992 | |
Předseda vlády | Edgar Savisaar Tiit Vähi |
Předchůdce | Olev Olesk (v exilu) |
Nástupce | Jaan Manitski |
Stranická příslušnost | |
Členství | nezávislý |
Rodné jméno | Lennart-Georg Meri |
Narození | 29. března 1929 Tallinn |
Úmrtí | 14. března 2006 (ve věku 76 let) Tallinn, Estonsko ![]() |
Příčina úmrtí | rakovina mozku |
Místo pohřbení | Metsakalmistu |
Choť | Helle Meri |
Rodiče | Georg Meri |
Děti | Mart Meri |
Příbuzní | Hindrek Meri (sourozenec) |
Alma mater | Tartuská univerzita Lyceum Jansona de Sailly |
Profese | filmový režisér, diplomat, scenárista, překladatel, spisovatel, politik a filolog |
Ocenění | rytíř Řádu slona (1994) Knight of the Seraphim (1995) Řád aztéckého orla (1995) velkokříž s řetězem Řádu bílé růže (1995) velkokříž Řádu tří hvězd (1996) … více na Wikidatech |
Commons | Lennart Meri |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lennart Meri (29. března 1929 Tallinn – 14. března 2006 Tallinn) byl estonský spisovatel, historik, filmový režisér a politik, který byl v letech 1992–2001 estonským prezidentem.
Dětství a studia
Lennart Meri se narodil v Tallinnu jako syn estonského diplomata Georga Meriho a Alice-Brigitty Engmannové. Se svou rodinou opustil Estonsko ve velmi útlém věku a vzdělání tak získával v Berlíně, Paříži či Londýně. Se svou rodinou se nicméně nacházel v Estonsku v době počátku okupace země Sovětským svazem v červnu 1940. V roce 1941 byla Meriho rodina deportována na Sibiř a sdílela tak stejný osud jako tisíce dalších Estonců, Litevců a Lotyšů.
Během svého pobytu v exilu se Meri začal zajímat o další ugrofinské jazyky, které kolem sebe slyšel. Jeho zaujetí etnickou a kulturní spřízněností ugrofinské rodiny se později stalo častým námětem jeho prací. Meriho rodina léta na Sibiři přežila a žila i nadále v Estonsku. V roce 1953 dokončil Lennart Meri studium na Univerzitě v Tartu.
Profesní život
Političtí představitelé Merimu nepovolili, aby pracoval jako historik, působil tedy jako dramatik ve Vanemuine, nejstarším divadle v Estonsku. Svou první knihu, která byla veřejností přijata velmi dobře, napsal po své cestě do pohoří Ťan-šan v centrální Asii a do pouště Karakum v roce 1958.
Jeho snímky byly sice v Sovětském svazu zakazovány, v západním světě však oceňovány. Ve finských školách byly jeho filmy a texty používány jako studijní materiály. V sedmdesátých a osmdesátých letech cestoval do oblasti Sibiře a sovětského dálného východu a své zkušenosti posléze sděloval v mnoha knihách, které byly v této době v Estonsku velmi populární. Díky svým vynikajícím jazykovým znalostem také často překládal zahraniční autory. V roce 1988 založil nevládní Estonský institut (Eesti Instituut) sloužící k prohlubování kontaktů se západem a k vysílání estonských studentů do zahraničí.
Politická kariéra
Po prvních svobodných volbách v roce 1990 se stal ministrem zahraničních věcí. V této funkci se obklopil mladými vzdělanými lidmi, většinou anglicky hovořícími. Jeho snahou bylo vytvořit otevřený komunikační kanál směrem na západ a prezentovat Estonsko co nejlépe na mezinárodní scéně. 6. října 1992 byl zvolen druhým prezidentem Estonské republiky a 20. září 1996 byl znovuzvolen.
Osobní život
Lennart Meri byl dvakrát ženatý. Z těchto manželství vzešly tři děti: synové Mart Meri (* 1959) a Kristjan Meri (* 1966) a dcera Tuule Meri (* 1985). Jeho následovníky jsou již také čtyři pravnuci.
Vyznamenání
Stát | Stuha | Název | Datum udělení |
---|---|---|---|
Dánsko![]() | ![]() | Rytíř Řádu slona | 12. dubna 1994 |
Estonsko![]() | ![]() | Řádový řetěz Řádu státního znaku[1] in memoriam | 23. února 2008 |
![]() | Řád státního znaku I. třídy[2] | 23. února 2006 | |
![]() | Řádový řetěz Řádu kříže země Panny Marie[3] | 10. září 1995 | |
Finsko![]() | ![]() | Velkokříž s řetězem Řádu bílé růže | 1995 |
Francie![]() | ![]() | Velkokříž Řádu čestné legie | 2001 |
Island![]() | ![]() | Velkokříž Řádu islandského sokola | 1998 |
Itálie![]() | ![]() | Rytíři velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku[4] | 22. května 1997 |
Jordánsko![]() | Velkokříž Řádu jordánského obrození | 1993 | |
Litva![]() | ![]() | Velkokříž Řádu Vitolda Velikého[5] | 19. srpna 1997 |
Lotyšsko![]() | ![]() | Velkokříž s řetězem Řádu tří hvězd | 1996 |
Maďarsko![]() | ![]() | Velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky | 1997 |
Malta![]() | Velkokříž Národního řádu za zásluhy[6] | 26. dubna 2001 | |
Mexiko![]() | ![]() | Velkokříž Řádu aztéckého orla | 1995 |
Německo![]() | ![]() | Velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo | 2000 |
Norsko![]() | ![]() | Rytíř velkokříže Řádu svatého Olafa | 1998 |
Polsko![]() | ![]() | Rytíři Řádu bílé orlice[7] | 27. dubna 1998 |
Portugalsko![]() | ![]() | Velkokříž Řádu prince Jindřicha[8] | 29. května 2003 |
Řecko![]() | ![]() | Velkokříž Řádu Spasitele | 1999 |
Slovinsko![]() | Rytíř Zlaté hvězdy svobody | 1997 | |
Švédsko![]() | ![]() | Rytíř Řádu Serafínů | 6. září 1995 |
Překlady
- Kde je „ultima Thule“ (výňatky z Hõbevalge). Tvar 6, 1995, 14, s. 16–17. Přel. Vladimír Macura.
- Pod klenbou polární záře (Virmaliste väraval). Panorama, Praha 1983. Přel. Vladimír Macura.
- Z projevu estonského prezidenta ve výboru NATO 25. listopadu 1992. Baltika 1993, 8, s. 31–34. Přel. Richard Frič.
Památka
V roce 2009 byl na jeho počest pojmenováno letiště v Tallinnu (Lennart Meri Tallinna lennujaam).
Odkazy
Reference
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
- ↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 27 kwietnia 1998 r. o nadaniu orderu.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lennart Meri na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lennart Meri
- Životopis L. Meriho (estonská prezidentská kancelář)[nedostupný zdroj] (anglicky)
Prezidenti Estonska | ||
---|---|---|
Konstantin Päts (1938–1940) • Lennart Meri (1992–2001) • Arnold Rüütel (2001–2006) • Toomas Hendrik Ilves (2006–2016) • Kersti Kaljulaidová (2016–2021) • Alar Karis (od 2021) | ![]() |