Maroš Šefčovič
JUDr. Maroš Šefčovič, Ph.D. | |
---|---|
Maroš Šefčovič | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ (1989), SMER – sociálna demokracia (nestraník) |
Narození | 24. července 1966 (57 let) Bratislava |
Alma mater | Ekonomická univerzita v Bratislavě Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě Univerzita Komenského v Bratislavě |
Profese | diplomat a politik |
Ocenění | Děkovná medaile (2024) Řád knížete Jaroslava Moudrého II. třídy |
Commons | Maroš Šefčovič |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maroš Šefčovič (* 24. července 1966, Bratislava) je slovenský diplomat a evropský politik, od listopadu 2014 místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii v Evropské komisi vedené Jean-Claude Junckerem. V roce 2019 se účastnil prezidentských voleb jako nestraník nominovaný stranou SMER.[1]
Život a vzdělání
V roce 1984 začal studovat na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. Během studia však dostal nabídku studovat diplomacii na MGIMO v Moskvě, zde studoval mezi lety 1985 a 1990. V létě 1989 byl přijat do Komunistické strany Československa, ale členská legitimace mu nikdy nebyla doručena, jelikož v témže roce proběhla sametová revoluce.
V roce 2000 ukončil postgraduální doktorandské studium mezinárodního a evropského práva na Univerzitě Komenského v Bratislavě.
Kariéra
Od roku 1989 působil na ministerstvu zahraničních věcí v Praze. Nejprve jako stážista, od roku 1990 jako poradce státního tajemníka ministra zahraničí ČSFR. V letech 1991–1992 byl 3. tajemník a konzul na velvyslanectví v Harare (Zimbabwe), v roce 1992 byl 2. tajemníkem a zástupcem velvyslance v Ottawě (Kanada).
Od roku 1993 je pracovníkem Ministerstva zahraničních věcí Slovenské republiky. Od roku 1995 pracoval na oboru zemí EU a NATO nejprve jako referent a od roku 1996 jako zástupce ředitele odboru. V roce 1997 se stal zástupcem ředitele a v roce 1998 ředitelem Kanceláře ministerstva zahraničních věcí SR.
Od roku 1998 působil jako zástupce vedoucího mise a rádce v misích Slovenska při Evropských společenstvích v Bruselu. Roku 1999 působil jako slovenský velvyslanec v Izraeli.
Po návratu na Slovensko v roce 2002 byl generálním ředitelem sekce bilaterální spolupráce Ministerstva zahraničních věcí SR a v roce 2003 generálním ředitelem sekce pro evropské záležitosti. V letech 2004 až 2009 byl velvyslancem Slovenska při Evropské unii.
Poté od října 2009 do února 2010 působil jako komisař pro vzdělání, kulturu a mládež v komisi vedení José Barrosem. Od 8. února 2010 do 1. listopadu 2014 zastával funkci komisaře pro institucionální vztahy a administrativu a stal se také místopředsedou Evropské komise za vedení předsedy José Manuela Barrosa. Místopředsedou zůstal i po listopadu 2014, kdy v nové komisi Jeana Clauda Junckera převzal agendu energetické unie. Tu původně měla vést Slovinka Alenka Bratušeková, která ale neuspěla při pohovorech před europoslanci.[2]
V září 2018 oznámil, že se chce ucházet o post lídra kandidátky evropských socialistů pro volby do Evropského parlamentu 2019.[3]
V lednu 2019 oznámil, že se účastní prezidentských voleb 2019 jako kandidát strany SMER – sociálna demokracia.[4] Vládní strana dlouho nemohla najít svého kandidáta a oznámení několikrát odložila i kvůli tomu, že nedokázala přesvědčit ministra zahraničních věcí Miroslava Lajčáka.[5] Připomenul, že není členem strany SMER, ale že se bude spoléhat i na pomoc strany při financování kampaně. V prvním kole voleb skončil na druhém místě za Zuzanou Čaputovou a postoupil do druhého kola voleb.
Odkazy
Reference
- ↑ Místopředseda EK Šefčovič chce být slovenským prezidentem
- ↑ Šefčovič bude podpredsedom budúcej Európskej komisie. Pravda.sk. 2014-10-15. Dostupné online [cit. 2018-09-17]. (slovensky)
- ↑ Šefčovič chce vést kandidátku evropských socialistů. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-09-17].
- ↑ KERN, Miro. Šefčovič potvrdil Smeru, že chce kandidovať na prezidenta. Denník N [online]. 2019-01-13 [cit. 2019-01-14]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Čtyři měsíce do prezidentských voleb na Slovensku. Nejsilnější Smer stále neví, koho podpoří. ČT24 [online]. [cit. 2019-01-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maroš Šefčovič na Wikimedia Commons
- (anglicky) Maroš Šefčovič – oficiální stránka na webu Evropské komise
- Maroš Šefčovič hostem pořadu Interview Plus, Český rozhlas Plus, 9. 11. 2018 11:34
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Evropská komise 2004–2010 („1. Barrosova komise“) | |
---|---|
Joaquín Almunia • Catherine Ashtonová • José Manuel Barroso • Jacques Barrot • Joe Borg • Stavros Dimas • Benita Ferrerová-Waldnerová • Ján Figeľ • Franco Frattini • Mariann Fischer Boelová • Dalia Grybauskaitė • Karel De Gucht • Danuta Hübnerová • Siim Kallas • László Kovács • Neelie Kroesová • Meglena Kunevová • Markos Kyprianu • Peter Mandelson • Charlie McCreevy • Louis Michel • Leonard Orban • Andris Piebalgs • Janez Potočnik • Viviane Redingová • Olli Rehn • Maroš Šefčovič • Algirdas Šemeta • Vladimír Špidla • Antonio Tajani • Androulla Vasiliou • Günter Verheugen • Margot Wallströmová |
Evropská komise 2010–2014 („2. Barrosova komise“) | |
---|---|
Joaquín Almunia • László Andor • Catherine Ashtonová • Michel Barnier • José Barroso • Dacian Cioloș • Maria Damanakiová • Tonio Borg • Karel De Gucht • Štefan Füle • Máire Geogheganová-Quinnová • Kristalina Georgievová • Johannes Hahn • Connie Hedegaardová • Siim Kallas • Neelie Kroesová • Janusz Lewandowski • Cecilia Malmströmová • Günther Oettinger • Andris Piebalgs • Janez Potočnik • Viviane Redingová • Olli Rehn • Maroš Šefčovič • Algirdas Šemeta • Antonio Tajani • Androulla Vassiliou • Neven Mimica |
Junckerova komise | |
---|---|
Předseda | |
1. místopředseda | |
Místopředsedové | Andrus Ansip • Valdis Dombrovskis • Jyrki Katainen • Federica Mogheriniová • Maroš Šefčovič |
Komisaři | Vytenis Andriukaitis • Dimitris Avramopoulos • Elżbieta Bieńkowská • Violeta Bulcová • Miguel Arias Cañete • Corina Crețuová • Johannes Hahn • Julian King • Phil Hogan • Věra Jourová • Cecilia Malmströmová • Neven Mimica • Carlos Moedas • Pierre Moscovici • Tibor Navracsics • Günther Oettinger • Christos Stylianides • Marianne Thyssenová • Karmenu Vella • Margrethe Vestagerová |
Bývalí komisaři | Jonathan Hill (2014–2016) • Kristalina Georgievová (2014–2016) |