Mezinárodní vody

Mezinárodní vody na mapě světa

Mezinárodní vody jsou vodní útvary, přes něž vedou mezinárodní hranice. Takovými útvary mohou být oceány, velké mořské ekosystémy, uzavřené a polouzavřené moře, ústí řek, řeky, jezera, podzemní vodní soustavy, mokřiny.

Pásma mořských vod

Pásma mořských vod podle Úmluvy OSN o mořském právu.

Pojem mezinárodní vody není právně definován, zpravidla se jím rozumí tzv. volné moře. Rozsah pravomocí pobřežních států je stanoven úmluvou OSN o mořském právu následnovně:[1][2]

  • Pobřežní (výsostné) vody - 12 námořních mil od základní čáry odlivu (v 18. století to byly 3, tzv. three-miles limit[zdroj?]); tyto vody i vzdušný prostor nad nimi jsou pod plnou svrchovaností pobřežního státu, který má stejné pravomoci jako na souši s výjimkou povinnosti nechat jimi proplouvat lodě jiných států.
  • Přilehlá zóna (ve starších smlouvách označováno jako pásmo přilehlé[3]) - dalších 12 námořních mil od základní čáry; v tomto pásmu pobřežní státy vykonávají kontrolu cizích lodí nutnou k zabránění porušování svých celních, finančních, imigračních a zdravotnických předpisů.
  • Výlučná ekonomická zóna - do 200 námořních mil od základní pobřežní čáry; pobřežní stát zde vykonává svrchovaná práva týkající se průzkumu a využívání přírodních zdrojů; může zde rovněž vyhlásit chráněná území, stanovit kvóty rybolovu, provádět výzkum a umisťovat technická zařízení.
  • Kontinentální šelf (jak jej definuje mořské právo, nikoli geologie) - může zasahovat až do 350 námořních mil od základní pobřežní čáry; pobřežní státy zde mohou svrchovaně využívat přírodních zdrojů ze dna moře.
  • Volné moře - za hranicí kontinentálního šelfu, mimo jakoukoliv jurisdikci pobřežního státu.

Mezinárodní řeky

Za mezinárodní vody mohou být pokládány i mezinárodní řeky, které protékají více státy a na základě mezinárodní smlouvy jsou přístupné lodím smluvních států.

  • Řeka Dunaj je mezinárodní vodní cesta, která umožňuje přístup k Černému moři Německu a Chorvatsku, stejně jako vnitrozemskému Rakousku, Slovensku, Maďarsku, Srbsku a Moldavsku.[4]
  • Povodí Río de la Plata, včetně řek Paraná, Uruguay a Paraguay, je legálně otevřené pro všechny mezinárodní obchodní lodě bez omezení, zejména umožňuje přístup k moři vnitrozemské Paraguayi a Bolívii.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku International waters na anglické Wikipedii.

  1. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 240/1996 Sb., o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu. In: Sbírka zákonů. 1996. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. PLESNÍK, Jan. Mezinárodní vody se konečně dočkají ochrany. Ale jaké?. Ochrana přírody [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2023-08-24 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 
  3. Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 101/1965 Sb., o Úmluvě o pobřežních vodách a pásmu přilehlém. In: Sbírka zákonů. 1965. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. Vyhláška ministra zahraničných vecí č. 241/1949 Sb., o Dohovore o režime plavby na Dunaji medzi republikou Československou, Sväzom sovietských socialistických republík, Ľudovou republikou Bulharskou, republikou Maďarskou, Ľudovou republikou Rumunskou, Sovietskou socialistickou republikou Ukrajinskou a Federatívnou ľudovou republikou Juhoslávie, podpísanom v Belehrade dňa 18. augusta 1948. In: Sbírka zákonů. 1949. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. Legal Regime of the Rio de la Plata [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Dílo Úmluva OSN o mořském právu ve Wikizdrojích
  • United Nations Convention on the Law of the Sea of 10 December 1982 (anglicky)
  • Komu patří oceány? dokumentární film
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech